Iontová vazba mezi nabitými aminokyselinami

Kovalentní vazby mezi nesousedícími nukleotidy

Vodíkové vazby

Vodíkové vazby mezi komplementárními nukleotidy

Patrové interakce - stohování (stacking) bazí

Hydrofobní interakce

Interakce polárních skupin s vodou

Kovalentní vazby mezi nesousedícími aminokyselinami

C konec je tzv. karboxy a N konec je tzv. amino

Označuje polaritu vazby podle polohy vazby skrz různé uhlíkové atomy na pentózovém kruhu.

C a N konec je přítomen pouze u proteinů prokaryot (kvůli nepřítomnosti sestřihu a další modifikací)

Na každém konci je vždy jiná aminokyselina

Na každém konci je zakončen jinou volnou skupinou

β-smyčka

α-helix

β-list

B-dvoušrobovice

α-list

α-smyčka

β-helix

Z-dvoušroubovice

Díky ní vznikají, polypeptidy a proteiny

Spojuje nukleotidy v proteinech

Spojuje aminoskupiny v aminokyselinách

K jejímu vzniku jsou zapotřebí ligázy.

Spojuje amino a karboxy skupinu

Obsahují vnitřní záhyby zvané "kristy" (cristae)

Jejich vnitřek (výplň) se nazývá mitoplasma

Jejich hlavní funkcí je produkce energie

Obsahují dvě různé membrány s rozdílnou funkcí

Vyskytují se ve všech buňkách

Je jediná organela, která obsahuje DNA

Je obaleno dvěmi membránami

Obsahuje pouze DNA

Komunikace s okolím probíhá skrze specifické (tzv. jaderné) póry

Náchází se ve všech buňkách

Vnitřek jádra se nazývá cytoplasma

Probíhá v něm replikace a transkripce

Přitomnost Golgiho aparátu

Přítomnost chloroplastů

Přítomnost cytoplasmatické membrány

Přítomnost mitochondrií

Přítomnost buněčné stěny

Přítomnost vakuoly

Přítomnost jádra

Přítomnost mitochondrií

Přítomnost plasmatické membrány

Přítomnost proteinů

Přítomnost DNA

Přítomnost jádra

Přítomnost ribozomů

Ribózu

Dvojnou vazbu

Kyselinu fosforečnou

Peptidovou vazbu

Deoxyribózu

Kyselinu glutamovou

N-glykosidickou vazbu

Aminokyseliny

Bázi